Obsah
Z historie obce
První písemný doklad o obci je z roku 1282. Týká se založení dřevěné kaple sv. Jiří, kterou nechali postavit majitelé tvrze Bukůvkové. Ti vlastnili tuto osadu ještě v 15. století. V roce 1375 byl majetek Bukůvků rozdělen mezi pět sourozenců a Bělá připadla Rohovladovi.Název obce Bělá trval až do roku 1923, kdy na základě žádosti obecních zastupitelů povolilo ministerstvo vnitra používat současný název Rohovládova Bělá.
Původní osada se později pomalu rozrůstala. Díky tomu, že zde působili řeholníci, kteří sem zpočátku docházeli z opatovického kláštera a měli na svou dobu dobré vzdělání, se obec pozvolna stávala přirozeným centrem vzdělanosti i pro svoje okolí. V roce 1750 byl střed obce zničen požárem, který mimo jiné poničil i tehdejší dřevěný kostelík se zvonicí. Vyhořelé stavby byly postupně obnoveny a kostel svatých apoštolů Petra a Pavla získal současnou podobu v roce 1768. Z té doby jsou již záznamy o tom, že začínala narůstat na významu vzdělanost národa tím, že začala školní výuka. První školní budova stála v blízkosti kostela, byla dřevěná a záhy její prostory pro výuku nestačily. Roku 1878 byla uvedena do provozu budova školy, která po rekonstrukci v 90. letech minulého století slouží svému účelu dodnes. V části budovy sídlí Obecní úřad.
Obec byla v minulosti zaměřena převážně na zemědělství. Ovšem pozadu nezůstávaly ani ostatní řemeslné činnosti, jako koláři, truhláři, zedníci, tesaři, ševci, kováři, zámečníci a strojírenská výroba. Nutno připomenout, že v obci fungoval od konce 15. až do poloviny 20. století mlýn. Na počátku 20. století zde byla v provozu cihelna, která skončila s výrobou cihel před 2. světovou válkou. V obci se dařilo i dalším živnostem jako například krejčím, švadlenám, obchodníkům a hostinským. V obci fungovaly za první republiky a krátce po válce tři hospody. Dále zde fungovala činnost pohřebnictví a zahradnictví. Velice důležitá a prospěšná pro obec a celé okolí byla od konce 19. století přítomnost prvního praktického lékaře MUDr. Josefa Svobody. Po něm převzal tuto činnost MUDr. Ludvík.
Velkých změn, co se týká občanské vybavenosti, doznala obec od sedmdesátých letech minulého století. Konečně byla dostavěna škola, do provozu byla uvedena budova mateřské školy, zdravotní středisko, prodejna průmyslového zboží, kanalizace s čistírnou odpadních vod, hasičárna a v neposlední řadě i autobusové zastávky u hřbitova.
Obecní znak
Obecní znak (i prapor) navrhla a zhotovila firma Velebný & Fam s. r. o., Ústí nad Orlicí. Po schválení v heraldické komisi Parlamentu ČR byl naší obci předán na půdě Parlamentu v roce 2004.
Jednotlivé symboly obecního znaku jsou následující:
– ústředním symbolem je drak s roztaženými křídly. Drak se váže k nejstarší písemné zmínce z roku 1282 o kapli sv. Jiří v obci. Tento světec je mimo jiné i na sousoší znázorňující jeho souboj s drakem na nádvoří Pražského hradu,
– na svých křídlech má drak atributy ve tvaru klíče a meče, což jou symboly svatých apoštolů Petra a Pavla, kterým je zasvěcen současný kostel,
– okolo krku draka je umístěna tzv. klička, kterou měl ve svém znaku jeden z prvních majitelů Rohovlad,
– znak je umístěn na bílém podkladu. Od této barvy je odvozen název Bělá, což se vztahuje k bíle zbarvené opučité půdě, která se nejvíce objevuje na polích v okolí obce v době letních suchých dní.